Přesměrování (tzv. “redirect”) je jedna z nejdůležitějších technických pomůcek v SEO. Správně nastavené přesměrování pomáhá udržet návštěvnost, přenést autoritu stránek a zabránit duplicitě obsahu. Naopak špatně přesměrované stránky mohou vést ke ztrátě pozic ve vyhledávačích a taktéž mohou negativně ovlivnit spokojenost uživatele.

V článku si představíme různé typy redirectů, jejich využití v praxi i nejčastější chyby, kterým se vyhnout. Ať už upravujete stránky na blogu, nebo řešíte redesign e-shopu, přesměrování je vhodné věnovat pozornost, tak aby bylo nastavené správně.

Co je přesměrování a proč je v SEO důležité?

Přesměrování je proces, při kterém je návštěvník (nebo robot) automaticky přesměrován z původní URL adresy na jinou. Pokud tedy vstoupí na stránku A, na které je nastavený redirect na stránku B, web návštěvníka přesune bezprostředně po vstupu na stránku.¹

Mezi nejčastější důvody patří:

• změna struktury webu,
• odstranění stránky,
• změna URL adresy stránky,
• přechod na https,
• dočasné odebrání stránky (např. při testování, výpadku nebo úpravě),
• migrace webu.

Proč to řešit?

Jádrem celého problému jsou zpravidla URL adresy (stránek, souborů, obrázku atd.) Jakmile na webu publikujete nějakou stránku, spolu s ní vznikne i její unikátní URL adresa (např. https://cilovastranka.cz/seo-teorie-a-praxe/presmerovani-stranek), na které stránku najdete.

V případě, že do URL adresy jakkoliv zasáhnete, adresa stránky se sice změní, ale původní URL bude dostupná i nadále. Stejně tak pokud se rozhodnete nějakou stránku zcela odstranit, stránka z webu sice zmizí, ale URL adresa bude stále existovat.

Řešením je právě přesměrování, díky němuž zajistíte, že každý, kdo se dostane na původní URL adresu, bude automaticky přesměrován na novou.

Jak může existovat URL smazané stránky?

Je to prosté. URL adresu může mít vyhledávač zařazenou v indexu, tudíž ji může zobrazovat ve výsledcích vyhledávání (SERP). I po odstranění stránky může nějaký čas trvat (i několik měsíců), než adresa ze SERPu zcela zmizí. To samé platí i v případě, že URL stránky jen změníte.

Kromě toho se adresa po dobu své existence mohla zapsat do mnoha významných míst. Může se vyskytovat na cizích webech, které na adresu odkazují prostřednictvím zpětných odkazů. Adresu také mohou mít uloženou uživatelé v záložkách prohlížeče, v historii chatovacích aplikací, v e-mailové komunikaci nebo kdekoliv jinde. Jak jste z textu asi pochopili – všechny tyto příklady mohou být významným zdrojem návštěv.

Proč je neplatná URL problém?

URL vyjadřuje adresu, na které máte stránku najít. Pokud se adresa změní nebo je stránka odstraněna, zobrazí se servisní stránka s chybou 404 (stránka neexistuje). To znamená, že jste na dané URL stránku nenašli. Schválně si odpovězte – co vy sami děláte, když u nějakého webu narazíte na toto hlášení?

Jakožto správce webu sice můžete vědět, že má stránka přece novou adresu nebo že už je nenávratně pryč, to však není jasné ani robotovi, ani uživateli. Vzhledem k tomu, jak citlivě je třeba přistupovat k uspokojení potřeb uživatele, rozhodně nepočítejte s tím, že se bude snažit stránku najít svépomocí. Pravděpodobně se půjde poohlédnout jinam.

Celou problematiku lze hezky demonstrovat na reálné adrese bydliště. V případě, že se odstěhujete z jedné adresy na novou, změnu nahlásíte příslušným subjektům a ty vás budou následně kontaktovat již na nové adrese. Pokud však změnu nenahlásíte, na původní adrese najdou jen ceduli “vystěhováno”.

Přechod na https

Chybová hláška 404 se tedy týká především odstraněných stránek, upravených URL adres, změn ve struktuře webu nebo při jeho kompletní migraci, za předpokladu, že přesměrování není zajištěno.

Trochu jiná situace nastává při přechodu na https protokol. V tomto případě totiž existují obě varianty webu (http a https), tudíž doposud publikovaný obsah najdete na obou z nich.

To může být velmi matoucí, tudíž http by mělo být co nejdříve přesměrováno na https, aby roboti i uživatelé přistupovali rovnou na stránky s novým zabezpečeným protokolem. Dobrou zprávou je, že v současnosti většina hostingů u nových webů poskytuje i přechod na https, v rámci něhož přesměruje stránky automaticky.

Hlavní typy přesměrování

Přesunutí uživatele je pouze jedna z vlastností redirectu. Ostatní jsou závislé na tom, o jaký druh přesměrování se jedná.

Trvalé přesměrování 301

Toto je nejsilnější a pravděpodobně nejpoužívanější typ redirectu. Trvalé přesměrování je vyjádřeno stavovým kódem 301 a signalizuje trvalý přesun stránky na novou adresu. Používá se tím pádem v situacích, kdy je stránka přesměrována nadobro, zejména při migraci obsahu na novou URL nebo https protokol.

Výhodou je, že obvykle zachovává většinu hodnoty původního odkazu (tzv. link equity, resp. PageRank). Pokud má původní stránka vybudovanou nějakou autoritu nebo reputaci, hodnocení se tak z velké části (uvádí se většinou okolo 90 %) přelévá na novou adresu. Zároveň také dochází k tomu, že vyhledávač původní stránku vyřadí z indexu a eviduje pouze již novou adresu.

Dočasné přesměrování 302

Druhým typem je dočasné přesměrování, které je vyjádřeno stavovým kódem 302. Tento stavový kód dává najevo, že je stránka přesunuta pouze po omezenou dobu. Používá se tak obzvlášť při údržbě, A/B testování stránky nebo třeba při promo akci.

Tento typ přesměrování až na výjimky nepřenáší hodnocení původní stránky na novou a vyhledávač původní adresu stále indexuje.

Ostatní typy přesměrování

V SEO praxi se můžete setkat i s dalšími typy redirectů jako jsou 307 nebo 308. Jedná se o moderní náhrady za 301 a 302 , které nejsou zatím příliš rozšířené.

• 307 = ekvivalent 302 (dočasné)
• 308 = ekvivalent 301 (trvalé)

Nenechte se zmást opačnou posloupností – 307 je skutečně obdobou 302, zatímco 308 představuje modernější alternativu pro 301.²

Tyto modernější varianty se odlišují tím, že zachovávají typ požadavku na stránce (např. GET nebo POST). Pokud uživatel nebo robot navštíví stránku, posílá požadavek (tzv. request), který říká, co má server udělat. Zmiňovaná metoda GET volá obsah (typicky stránku), zatímco POST slouží k odeslání dat (např. formulář).³

U klasických redirectů 301 a 302 totiž může docházet k tomu, že se typ požadavku po přesměrování změní (tedy např. z POST na GET). V případě, že se metoda změní, může dojít ke ztrátě dat – odeslání objednávky nebo formuláře pak nemusí proběhnout správně.

Se stavovými kódy 307 a 308 se v současnosti můžete setkat spíše zřídka. Důvodem je poměrně nízká podpora u starších redakčních systémů (CMS), pluginů nebo jiných platforem. Avšak vyhledávače z hlediska kompatibilty zpravidla nemají s 307 a 308 problém.

Kdy použít jednotlivé typy přesměrování?

U stránek, které jsou trvale přesunuty, odstraněny nebo se změnila jejich URL adresa, v naprosté většině případech použijete trvalé přesměrování (301). Pokud se jedná o stránku s formulářem, můžete použít redirect 308, kterým pojistíte, že u zavolaného požadavku zůstane zachovaná původní metoda.

Oproti tomu dočasné přesměrování (302) využijete spíše jen během údržby nebo testování stránky. Zde opět platí, že stránky můžete pojistit novější variantou 307, která je technicky spolehlivější.

Nikde není přímo stanovena lhůta, jaká je časová hranice mezi trvalým a dočasným přesměrováním. Nicméně je třeba brát v potaz, že při trvalém redirectu vyhledávač vyřadí z indexu původní stránku a většinu její autority přesune na novou.

Naopak při dočasném přesměrování vyhledávač stále indexuje původní stránku, novou do indexu nezapočítává a nepředává ji ani žádnou autoritu. Dočasné přesměrování na dlouhodobém horizontu proto není úplně efektivním řešením pro SEO. Pokud ale trvá příliš dlouho (např. v řádech měsíců), může být vyhledávačem po čase vnímáno jako trvalý redirect 301.

Trvalé přesměrování se tedy používá u dlouhodobých změn, které trvají alespoň několik měsíců nebo trvale, zatímco dočasný redirect najde uplatnění tehdy, kdy jste si jisti, že se jedná jen o krátkodobou úpravu, která se zanedlouho vrátí zpět do původního stavu.

Časté chyby

Mezi časté chyby přesměrovaných stránek patří:

• zřetězené přesměrování,
• nesprávný stavový kód (např. 302 místo 301),
• přesměrování na nerelevantní obsah,
• chybějící redirect po změně URL.

Řetězec přesměrování

Jedná se o situaci, dochází k více přesměrováním za sebou. Tedy že stránka A přesměrovává na stránku B, ta návštěvníka posílá na C a někdy pokračuje dokonce i dále. Nejenže řetězec zpomaluje načítání stránky, ale zároveň se s každým dalším redirectem snižuje přenášené hodnocení. Vyhledávač sice zvládne několik úrovní, přesto se však doporučuje použít co nejkratší cestu bez zbytečných mezikroků.

Ještě horší je tzv. smyčka (redirect loop). Ta nastává ve chvíli, kdy stránky v řetězci přesměrovávají na sebe navzájem (např. A → B → A), takže se celý proces zacyklí. To může způsobit chybu 310 nebo nekonečné načítání.

Nesprávný stavový kód

Další častá chyba nastává, když je zvolen nesprávný stavový kód – typicky 302 (dočasné) místo 301 (trvalé). K tomu může docházet např. u redakčních systémů, které mají některá přesměrování ve výchozím stavu nastavená jako dočasná.

Problém je, že 302 říká vyhledávači: “tato změna je jen dočasná, neindexuj cílovou adresu“, což vede k tomu, že vyhledávač zachová původní URL v indexu a nová URL nezíská žádnou autoritu z původní stránky.

Přesměrování na nerelevantní obsah

Někteří správci webů přesměrovávají odstraněné stránky na homepage nebo na nahodilé stránky na webu s úmyslem “zachránit” návštěvnost. Nezapomínejme však, že vyhledávač vyhodnocuje relevanci přesměrování, a pokud cílová stránka není obsahově příbuzná, může přesměrování zcela ignorovat.

Cílová stránka by tak měla být obsahově co nejbližší alternativou k původní stránce, na které je nastaveno přesměrování. U produktových stránek to může být např. nadřazená kategorie nebo alternativa k produktu.

Chybějící redirect po změně URL

Ať už se jedná o migraci webu, úpravu kategorií na webu, odstranění stránky nebo se změnila struktura URL, zapomenutý redirect je jednou z nejškodlivějších chyb. Pokud původní adresa zůstane bez redirectu, uživatelům se zobrazí stránka 404 (tzn. stránka neexistuje) a vyhledávač ztrácí spojení mezi starou a novou stránkou. Důsledkem může být propad pozic ve vyhledávání a ztráta organické návštěvnosti.

Velmi často se tak stává právě při úpravě kategorií na webu – drobná změna v URL kategorie kompletně změní strukturu URL adres na webu a tím postihne všechny stránky, které příslušná kategorie obsahuje. Pozor na to.

Jak nastavit přesměrování?

Přesměrování lze implementovat vícero způsoby v závislosti na tom, jak je web technicky postavený. Nastavení obvykle funguje poměrně jednoduše – většinou uvedete původní URL a k té přidáte URL nové stránky.

Webový server

Největší kontrolu poskytuje přímo webový server. Mezi nejrozšířenější typy webových serverů patří Apache a Nginx – postup se pak liší pro každý z nich.

Apache server

V případě Apache serveru lze jednotlivé redirecty zapisovat do souboru .htaccess, který se nachází v kořenovém adresáři webu.

Zápis redirectu 301 pak obvykle vypadá takto:

Redirect 301 /puvodni-stranka https://www.vasweb.cz/nova-stranka

302 takto:

Redirect 302 /puvodni-stranka https://www.vasweb.cz/nova-stranka

Nginx server

V případě Nginxu se redirecty zapisují přímo do konfigurace server bloku, která serveru říká, jak obsluhovat příslušnou doménu.

Zápis redirectu 301 pro Nginx vypadá takto:

location /puvodni-stranka {
return 301 https://www.vasweb.cz/nova-stranka;
}

302 takto:

location /puvodni-stranka {
return 302 https://www.vasweb.cz/nova-stranka;
}

Případně se můžete setkat s těmito staršími typy zápisů:

Pro 301:

rewrite ^/puvodni-stranka$ https://www.vasweb.cz/nova-stranka permanent;

A pokud typ přesměrování není specifikován, defaultně se použije 302:

rewrite ^/puvodni-stranka$ https://www.vasweb.cz/nova-stranka;

CMS (redakční systém) a pluginy

V současnosti mnoho redakčních systémů umožňuje nastavit přesměrování přímo v rozhraní administrace, případně pomocí dodatečných pluginů. To je vhodné zejména pro uživatele bez technických znalostí nebo pro ty, kteří nemají přístup k serveru. Níže najdete několik příkladů pro několik nejrozšířenějších CMS u nás.

• WordPress – pluginy Redirection, premium verze Yoast SEO nebo Rank Math.
• Shoptet – v sekci Marketing → Základní SEO → Přesměrování adres (URL).
• Joomla – přes doplněk jRedirects.
• Drupal – přes moduly Redirect nebo Pathauto.
• Shopify – v sekci Content → Menus → View URL Redirects.
• Wix – v sekci Web a mobilní aplikace → SEO → Správce přesměrování URL.

Nutno podotknout, že přesměrování vytvořené pluginy nemusí být tak rychlé jako řešení na úrovni serveru, protože probíhá až na úrovni aplikace (resp. PHP). Nicméně pro menší nebo střední weby je většinou zcela dostačující.

Ještě dodám, že u pluginů a CMS je třeba dávat pozor na automatické přesměrování. Některé systémy a pluginy mohou přesměrování vytvářet automaticky (např. pokud upravíte URL adresu stránky) – při manuálním zásahu tedy doporučuji zkontrolovat, zda přesměrování již neexistuje.

CDN a proxy služby

Moderní hostingové platformy a CDN (např. Cloudflare nebo Netlify) nabízejí i možnost správy přesměrování přímo přes vlastní rozhraní. To je opět jednoduché řešení pro méně technicky zdatné uživatele.

• Cloudflare – v sekci Rules → Redirect Rules.
• Netlify – v souboru “_redirects“.

Redirecty jsou v těchto případech extrémně rychlé a jsou tedy vhodné i pro složité migrace nebo obsáhlejší weby. Nevýhodou může být logika s omezenými možnostmi nastavení – v závislosti na konkrétní službě.

Aplikační kód

Technicky zdatnější uživatelé mohou přesměrování nastavit i přímo v aplikačním kódu – v rámci programovacích jazyků jako např. PHP, Javascript (Node.js), Python, Ruby apod.

Výhodou programovacích jazyků je poměrně vysoká flexibilita a možnost dynamicky reagovat na různé stavy nebo parametry stránky. Naopak nevýhodou jsou vyšší nároky na server (redirect se vyhodnocuje až na úrovni aplikace) a méně přívětivá správa.

Jak ověřit přesměrování?

Pokud si potřebujete ověřit, zda je na nějaké stránce nastaveno přesměrování, lze k tomu využít některý z mnoha dostupných online nástrojů. Za sebe mohu uvést např. Redirect Checker, který je zcela zdarma.

Není třeba nic instalovat, stačí jen vložit URL adresu a potvrdit kontrolu. Nástroj pak obvykle zobrazí stavový kód, podle něhož poznáte, zda má stránka nastavený redirect a o jaký se přesně jedná.

Často kladené dotazy (FAQ)

---

Zdroje

1. 11 Types Of Redirects & Their SEO Impact – Ahrefs .Ahrefs.com [online]. Dostupné z: https://ahrefs.com/blog/redirects-for-seo/ ↩︎
2. An SEO’s guide to redirects – Search Engine Land. Searchengineland.com [online]. Dostupné z: https://searchengineland.com/redirects-seo-guide-442811 ↩︎
3. Hypertext Transfer Protocol – IETF Datatracker. Datatracker.ietf.org [online]. Dostupné z: https://datatracker.ietf.org/doc/html/rfc7231#section-6.4.7 a https://datatracker.ietf.org/doc/html/rfc7538 ↩︎